Veřejný nebo soukromý kantor?

14.12.2010

V dnešní úvaze se vrátím k té předešlé, která si mimo jiné kladla otázku, zda dokážeme rozlišit dva absolventi vysoké školy veřejné a soukromé třeba na vizitkách, kde mají identické tituly? Odpověď byla samozřejmě – ne. Jak je to ale s vyučujícími na veřejných a soukromých školách? Liší se? A pokud ano, v čem? Vždyť jde ve většině případů o ty stejné vysokoškolské pedagogy. Přesto se liší, ne snad tím, že by kantor přistupoval odlišně k veřejné a odlišně k soukromé výuce – v tom mu brání stavovská čest (alespoň se tomu chce věřit), ale naopak v přístupu institucí ke konkrétnímu učiteli. Zejména v oblasti výuky ekonomie využívají soukromé VŠ zavedených pedagogů ze škol veřejných. Pro učitele z veřejných škol je to vítaná příležitost přivydělat si a vzhledem k tomu, že soukromé školy fungující vlastně jako firmy nabízející produkt (vzdělání) na tržní bázi si mohou vybírat mezi pedagogy jen ty nejlepší. Důležitým předpokladem je ovšem určitá velikost školy (měřeno počtem studentů) – rozpočtově ji můžeme charakterizovat jako jakoukoliv situací za bodem zvratu.
Představme si situaci na anonymní katedře nejmenované VVŠ. Katedra má deset členů z nichž všichni v předchozích letech učili na rovněž nejmenované soukromé VŠ. Vzhledem k tomu, že sledovaná soukromá škola pravidelně hodnotí kvalitu výuky (vyžaduje vlastní pomůcky, provádí po každé hodině hodnocení studenty, kontroluje PP prezentace apod.) dokáže si v celkem krátké době vytvořit žebříček kvality – a rozdělit kantory anonymní katedry na ty, které chce zaplatit a na ty, které nepotřebuje. Výsledkem – na soukromé VŠ budou učit jen vybraní učitelé, ti lepší z těch, kteří standardně učí na veřejné škole. Z tohoto pohledu je vše jasné – soukromé VŠ poskytují (nebo alespoň mají k tomu předpoklady) kvalitnější vzdělání. Soukromé VŠ jsou však vystaveny dalším dvěma tlakům – tržnímu (mohou z trhu být kdykoliv vytlačeny) a institucionálnímu, který vychází z obecné nechuti státem zřízených organizací k jakémukoliv podnikání. A tak pro většinu kvalitních kantorů zůstává veřejná škola jistou a do jisté míry i prestižní adresou. Navíc znásobenou tím, že vlastní vědecká produkce se započítává jen na „kamenných školách“ – tento princip můžeme nazvat KOMPENZACE VĚDOU. Kompenzace vědou vede k tomu, že výhody výběru kvalitních pedagogů se v konečných důsledcích vyvažuje nezapočítáváním ani části vědy soukromým VŠ. A tak vzniká jakási podivná rovnováha – můžeme ji nazvat ROVNOST V PRŮMĚRNOSTI nebo PRŮMĚRNOST V ROVNOSTI. Nevím zda je to dobře…..

komentáře (0)
Prof. Ing. Milan Žák, CSc.

Další články autora: